Mrknutí obrazovky

Podrobný popis

O knihe v slovenčine:

Poviedky zozbierané v Mrknutí obrazovky pozostávajú z vpádov sekundárnych svetov do toho nášho. Spisovateľ fantasy nechá zomrieť svojho barbarského hrdinu a nájde ho na priedomí, pretože sa predsa „zišiel so svojím stvoriteľom“. Smrť tancuje na diskotéke.
Prvú poviedku, Kšeft v Háde, Pratchett napísal, keď mal trinásť. Rozpráva o vpáde diabla do inzerentovho bytu. Odsýpa ale pekne a má uspokojivo dobrý koniec. Všetky jeho poviedky majú uspokojivé konce. Obzvlášť tá založená na skutočnej udalosti z roku 1973, kedy sa blízko Hollywoodu prevrátila dodávka plná sliepok, a tie sa usadili v kríku vysadenom trávnatom páse uprostred diaľnice.
Tiež mám rada tú podivnú o zúfalých cestovateľoch uviaznutých vo svete tvorených viktoriánskymi vianočnými pohľadnicami, obklopených snehovými vločkami z pozlátka, obludnými červenkami a ‚strašidelným obdĺžnikovým otvorom'.
Potom tu nájdete poviedky o počítačoch, napríklad jednu z roku 1990, rozprávanú prívetivým opravárom, nie príliš šikovným, ale dobrým s mašinami, pomocou ktorých si ľudia vytvárajú svoju vlastnú realitu. (A zase má skvelý koniec.)
Nasleduje zbierka poviedok zo Zemeplochy, vrátane jednej dlhšej a potměšilé o Bábi Zlopočasnej a podarenej verzie národnej hymny Ankh-Morporku…

Z predhovoru A.S. Byattovia

O knihe v češtine:

Povídky sebrané v Mrknutí obrazovky sestávají z vpádů sekundárních světů do toho našeho. Spisovatel fantasy nechá zemřít svého barbarského hrdinu a najde ho na zápraží, protože se přece ‚sešel se svým stvořitelem‘. Smrt tancuje na diskotéce.
První povídku, Kšeft v Hádu, Pratchett napsal, když mu bylo třináct. Vypráví o vpádu ďábla do inzerentova bytu. Odsýpá ale pěkně a má uspokojivě dobrý konec. Všechny jeho povídky mají uspokojivé konce. Obzvláště ta založená na opravdové události z roku 1973, kdy se poblíž Hollywoodu převrátila dodávka plná slepic, a ty se usadily v keři osázeném travnatém pásu uprostřed dálnice.
Také mám ráda tu podivnou o zoufalých cestovatelích uvízlých ve světě tvořeným viktoriánskými vánočními pohlednicemi, obklopených sněhovými vločkami z pozlátka, obludnými červenkami a ‚strašidelným obdélníkovým otvorem‘.
Pak tu najdete povídky o počítačích, třeba jednu z roku 1990, vyprávěnou přívětivým opravářem, nepříliš chytrým, ale dobrým s mašinami, pomocí kterých si lidé vytvářejí svoji vlastní realitu. (A zase má skvělý konec.)
Následuje sbírka povídek ze Zeměplochy, včetně jedné delší a potměšilé o Bábi Zlopočasné a povedené verze národní hymny Ankh-Morporku…

Z předmluvy A.S. Byattové